Používáme soubory cookies, které nám umožní poskytnou lepší služby. Pokud souhlasíte, klikněte na tlačítko "OK"

ZBOŽÍ V AKCI

Cena před slevou 7 110 Kč
naše cena 5 333 Kč
skladem
naše cena 4 794 Kč
skladem

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

naše cena 10 600 Kč
skladem


Materiály ve šperkařství

Zlato

Pro výrobu zboží z drahých kovů se používá hlavně zlato a stříbro. Platina se používá pouze na individuální šperky nebo briliantové zboží (v omezeném rozsahu). Nahrazuje se přvážně bílým zlatem. Zboží se vyrábí v ryzostech, které jsou stanoveny puncovními předpisy pro jednotlivé kovy.

Zlato má krásnou, jemně žlutou barvu s vysokým leskem. V přírodě se nachází v ryzím stavu jako zrnka nebo šupinky v říčních náplavech, vzniklých zvětráním a odplavením zlatonosných hornin, nebo přimíšených v různých horninách. Větší kusy zvané valouny se v přírodě vyskytují jen zřídka. Největší valoun o váze 70,9 kg byl nalezen v Austrálii. Zlato se nachází v Rusku, Jižní Africe, USA, Jižní Rhodesii, Kanadě, Mexiku a v Austrálii. V ČR jsou naleziště zlata např. v Roudném u Louňovic pod Blaníkem, nebo ve Zlatých Horách.

Zlato má chemickou značku Au (Aurum). Bod tání 1063 stupňů C. Je velmi kujné, tažné a dá se vytepat na lístečky tloušťky 0,0001mm. Na vzduchu, ve vodě i za zvýšených teplot je stálé. Rozpouští se pouze ve rtuti, v kapalinách vyvíjejících chlór (lučavce královské) a v roztoku kyanidu sodného a draselného.

Pro výrobu zlatého zboží se nepoužívvá zlato v ryzím stavu. Zlato se slévá s jinými kovy, aby se dosáhlo různého zbarvení, větší pevnosti, tvrdosti a lepší zpracovatelnosti. Tento proces se nazývá legování.

Legování zlata

Zlato se leguje proto, aby nová slitina měla větší tvrdost a pevnost, různé zbarvení a abychom dosáhli povolené ryzosti. Až do roku 1928 se mohlo k legování zlata používat pouze mědi a stříbra. Od roku 1929 se může k legování používat všech obecných kovů.Pro výrobu zlatého zboží používáme ryzost 585/1000 14 karátové zlato. U některého zboží individuální výroby se používá ryzost 750/1000 18 karátové zlato. Ryzost 986/1000 se požívá na výrobu dukátů a mincí.

Legování zlata můžeme měnit i jeho barvu podle toho, v jakém poměru přidáme obecné kovy. Slitiny se vyrábějí v těchto barvách:

ŽLUTÉ - slitina se stříbrem a mědí, ve které je použito většího podílu stříbra než mědi.

Růžové a červené - slitina s mědí a stříbrem, ve které je použito většího podílu mědi než stříbra.

Bílé - slitina s niklem nebo paládiem (slitiny s paládiem jsou bělejší a dražší)

Stříbro

Stříbro je bílý kov s vysokým leskem. Nalézá se v menší míře přírodě ryzí, většinou však v rudách z nich nejbohatší jsou argentit - leštěnec stříbrný, kerargyrit - rohovec stříbrný. U nás se navhází zvláště v leštěnci olověném - galenitu, který obsahuje až 0,2% stříbra. Stříbro se nachází v Rusku, Mexiku, Austrálii,Asii, Africe, Německu, Itálii a ve Španělsku. U nás se těží hlavně v Příbrami a v Kutné Hoře.

Stříbro má chemickou značku Ag (Argentum), bod tání je 960 stupňů C. Je stejně jako zlato velmi tažné a kujné, na čistém vzduchu i ve vodě. Rozpouští se ve rtuti na stříbrný amalgán a v kyselině dusičné na dusičnan stříbrný.

Stříbro se používá na výrobu šperků a ozdobných předmětů, k lékařským účelům, na výrobu stříbropaladiových nebo paladiostříbrných slitin pro zubařské účely, v průmyslu ke stříbření, k výrobě zrcadel, fotografických materiálů a lučeb, k barvení kožešin, k výrobě nesmazatelného inkoustu, dále na ražbu mincí a medailí.

Pro výrobu stříbrného zboží se nepoužívá stříbra ryzího, ale jeho slitin s jinými kovy, protože ryzí stříbro je poměrně měkké.

Legování stříbra

Stříbro se leguje proto, aby bylo tvrdší, pevnější a odolnější proti opotřebení a aby mělo ryzost předepsanou puncovním zákonem. Slitina se nebarví, protože by ztratila vysoký lesk stříbra. Stříbro se leguje pouze s mědí, popřípadě s se přidává zinek nebo kadmium pro snížení bodu tání.

Stříbrné šperky se vyrábějí ze slitiny 925/1000. Slitiny s menším obsahem stříbra podléhají snadněji oxidaci než slitiny s vyšším obsahem. Naproti tomu slitiny s vyšším obsahem stříbra jsou měkčí než slitiny s nižším obsahem. Příbory a duté zboží se vyráběli zpravidal v ryzosti 800/1000 (větší pevnost). U granátového zboží umožňuje měkčí slitina snadněji nýtování drápků (krapen) zachycující granáty. Osatní stříbrné šperky se dříve vyráběli v ryzosti 835/1000.

Platina

Je kov leský, bílý s nádechem do šeda, velmi kujný a tažný. V přírodě se nachází buď v ryzích zrnkách, nebo jako slitina s jinými kovy (paladiem, osmiem, rhodiem, rutheninem, zlatem, mědí a železem.

Platina má chemickou značku Pt (platinum). Bod tání je 1773 stupňů C. Na vzduchu i ve vodě je za všech okolností stálá. Se rtutí neamalguje a rozpouští se pouze ve vřelé lučavce královské.

Platina se používá v menší míře na výrobu šperků, větší upotřebení je však v průmyslu a v lékařství (dentální slitiny). Protože má vysoký bod tání, je obtížněji zpracovatelná a ve špercích je nahrazována lehčeji tavitelným bílým zlatem.

Platina je nejmladší z drahých kovů, byla poprvé objevena v roce 1738 v Kolumbii. Protože její vynikající vlastnosti chemiské a elektrotechnické zůstaly utajeny, nebyl o ni zájem. Vyrábělo se z ní i nádobí. Teprve objevení velkých ložisek platiny na Urale, poznala věda a technika tento kov a objevila i jeho význam pro průmysl. V roce 1830 - 1840 se z platiny razili mince, které jsou dnes numizmatickou zvlášností. Platina se nachází v Rusku, Kolumbii, Kanadě, Brazílii a v Jižní africe.

Paládium, Iridium, Rhodium

Kromě platiny se používají při výrobě zboží z drahých kovů ještě některých jiných kovů, doprovázejících platinu v přírodě.

Paládium(Pd) - je lehčí kov skupiny platinové. Bod tání je 1550 stupňů C. Je bělejší atvrdší než platina, na vzduchu je stálé, ale méně odolné proti působení kyselin. Používá se při legování bílého zlata, platiny a v lékařství.

Iridium (Ir) - je těžší kov skupiny platinové. Bod tání je 2350 stupňů C. Je bílý, ocelově lesklý, pro svou tvrdost se také používá ve slitinách na výrobu hrotů do plnících per, v chemickém průmyslu na výrobu nástrojů a v elektrotechnickém průmyslu na výrobu kontaktů a odporových drátů.

Rhodium (Rh) - je lehčí kov skupiny platinové. Bod tání je 1970 stupňů C. Je to kov bílý se stříbrným leskem, zatepla kujný a tažný. Kyselinám odolává jako platina. V klenotnictví se používá na galvanické pokovování (rhodiování) drahých kovů, aby výrobky měly vzhled platiny a hlavně aby na vzduchu neoxidovaly. 

 

 

NjQzZDB